JEMNICKO - HERÁLEC 0:1
NÁVRAT NA HŘIŠTĚ ZA TŘI BODY! CENNOU VÝHRU Z JEMNICKA VYSTŘELIL UCHYTIL!
Po týdenní herní přestávce, kdy naši hráči překvapivě marně očekávali pozvánku na reprezentační sraz, jsme vyjeli již v sobotním dopoledni na nejdelší podzimní cestu do Jemnice. Tamní tým před týdnem překvapil silný Dobronín, do karet nám nehrála ani historie, když jsme v dosavadních utkání v neoblíbeném areálu urvali pouze bod.
Sobotní termín trenéru Cachovi udělal v sestavě paseku. K dispozici nebyl z tradiční sestavy Kovář, Bureš a Boháč. Střed zálohy jsme tak zacelili zkušeným Ptaszekem, v ofenzivnějším rozestavení 4-4-2 doplnil Solničku na hrotu Slováček. Na lavičku náhradníků usedli Suchý, Kučera a premiérově velký brankářský talent Miličevič.
Za krásného počasí nás po dlouhé cestě probral hned první balon za obranu. Lachman sice vyběhl na hranici vápna, ale Axman byl rychlejší, špatným prvním dotykem se dostal ze střeleckého úhlu a poté již byl náš gólman v nahánění soupeře úspěšný a skokem pod nohy napravil své zaváhání. Domácí měli úvodní minuty míč častěji na kopačkách, když si chytře došel pro faul Krejča, sám se postavil k exekuci přímáku ze zajímavé pozice, Lachman byl u tyčky včas. Nachytat muže mezi třemi tyčemi se nepovedlo Krejčovi ani po nešikovném faulu Hamáka, střelu na přední tyč Lachman zneškodnil. Poté jsme se osmělili i my, dařilo se nám kombinovat, ale ve finální fázi chyběla přesnost. Oba týmy narážely na dobře zformované obrany, k vidění byla taktická bitva, ale pro oko nezaujatého diváka spíše nezáživná podívaná. Střed zálohy dobře držel Ptaszek a dokázal rozdávat balony, na malém hřišti jsme však ve zhuštěném prostoru míč do zajímavější pozice neprocpali, neúspěšně jsme obléhali vápno domácích až do 27. minuty. To zrychlil hru Ptaszek, když si rychle narazil se Štěrbou a vlétl do vápna. Výborný centr mířil na zadní tyč, kde to dobře zavíral Solnička, ale na míč nedosáhl, za ním dobíhal ještě Zobač, toho však zřejmě kolona aut, ve které se Štěrbou na frekventované cestě mezi Odrancem a Kuklíkem uvízli rozladila natolik, že nedokázal přesně zakončit a odkrytou branku z malého vápna vysoko přestřelil. Potrestat to mohl Axman, po pěkném křížném pasu Koutného postupoval po křídle stíhaný Okurkou, štiplavou ránu si pohlídal Lachman a spoluhráče podržel. Poté se hrálo převážně před Kopečkovou bránou, měli jsme optickou převahu, do zakončení se ale nikdo v tradičních pruhovaných dresech nedostal. Studená sprcha nás mohla omýt krátce před poločasem, domácí se dobře dostali z tlaku po autovém vhazování a z úctyhodné vzdálenosti napřáhl Svěrák, povedený oblouček se snášel za plachtícího Lachmana, meruna se naštěstí pro nás odrazila od spojnice, před Axmanem byla poměrně snadná úloha v podobě poklizení do prázdné branky, ovšem i takové vyložené šance někdy gólem neskončí, svědky jsme tomu byli i v sobotním brzkém odpoledni, kdy agilní útočník domácích nepochopitelně přestřelil. Do kabin tak obě mužstva odcházela za bezbrankového stavu.
Druhá půle změnu v obrazu hry nepřinesla, i nadále to byl tuhý boj o každý kousek hřiště. V jistě hrající obranné čtveřici vynikal Hamák, tradičně nebyl líný na krok, což dokázal i při dlouhém míči za stopery, kdy je dobře zajistil a nedovolil Axmanovi samostatný únik. Po hodině hry jsme se začínali čím dál více stěhovat před Kopečkovu branku, domácím ubývaly síly rychleji než našim běžcům a v obrazu hry to bylo znát, když se Jemnicko k ohrožení Lachmana dostávalo sporadicky. K tomu docházelo především v podobě standardních situacích, i přes to, že jsme výškově proti soupeři strádali, dokázali jsme většinu centrů odvrátit. Naopak když Zobač vystihl soupeřovu rozehrávku, posunul na Suchého a ten ihned vyslal po lajně Holce, ostrý centr do vápna odvrátil Novák k dobíhajícímu Ptaszekovi, ten na hranici vápna netrefil míč čistě, takže pokus stihl zblokovat jeden z domácích. Spoustu práce měli naši stopeři i s dlouhými nakopávanými balony, když si s jedním takovým poradil Černý, našel rozběhnutého Štěrbu, který se šikovně uvolnil a před bránou hledal Zobače, zakončení z dobré pozice mu zmařil dobře se vrátivší Sussenbek. Mazanému stratégovi Cachovi dokonale vyšel jeho tah s kapitánem, když vyšťaveného Slováčka vystřídal Kučera, vysunul se na hrot Uchytil, což se ukázalo v 79. minutě jako klíčové. Černou práci ve středu pole odvedl právě Kučera, když při rozehrávce dotíral na Niederhofera, který nasměroval přihrávku pouze na Hamáka, hbitý křídelník korunoval svůj výborný výkon přihrávkou z první do otevřené obrany na Uchytila, který postupoval sám na gólmana a tváří v tvář Kopečkovi se nemýlil, zakončení zapadlo přesně k tyči a šli jsme do vedení 1:0! Jemnicko muselo otevřít hru a obrana byla rázem prostupnější, Holec, i když dohrával pod hrozbou vyloučení po jeho spíše oranžovém než žlutém zákroku, dokázal získávat odražené balony. Po jednom z úspěšných soubojů dobře viděl Štěrbu, toho v nadějně vypadající situaci zradila technika a nedokázal poslat před bránu přesnou přihrávku. Na konci zápasu jsme hru zjednodušili a snažili se držet míč co nejdál od Lachmanovy svatyně, přesně to se povedlo i Štěrbovi, který z posledních sil běžel přes tři čtvrtiny hřiště k rohovému praporku a svůj zdařilý únik završil úsměvným zakopnutím balonu až kamsi k hranicím nedalekého Rakouska. Po celý zápas nám dobře fungovala ofsajdová past, defenzivní linie pod vedením Černého nezklamala ani v poslední minutě, kdy jsme mohli přijít o vítězství. Po diskutabilním faulu rozehrál poslední standardku Krejča, načechraný balon na zadní tyč posadil přímo na hlavu Koutného, který překonal Lachmana, praporek pomezního rozhodčího však byl ve svislé poloze ještě před zakončením soupeřova kapitána a gól tak nebyl uznán. Tento moment hodně rozvášnil příznivce domácích, což bylo pochopitelné, nemůžeme však poskytnout objektivní názor na toto postavení mimo hru, protože z našeho postavení, odkud jsme zápas sledovali, to bylo těžko rozeznatelné… Následoval poslední hvizd hlavního sudího Šrámka a na dvouhodinovou cestu domů jsme si tak přibalili všechny body!
V Jemnicku to bylo vyrovnané utkání, kdy rozhodla produktivita, oba týmy měly po dvou tutových šancích, my jsme jednu proměnili a až na závěrečný trestňák jsme ve druhé půli nenechali Jemnicko ohrozit Lachmana, proto je třeba vyzdvihnout defenzivní činnost celého mužstva. Dokonale vyšlo vysunutí Uchytila, který našel ještě dostatek sil, aby překonal unavenou obranu domácích. Venkovní výhru je třeba potvrdit příští týden doma, kdy přivítáme nebezpečné Rapotice, doufáme, že nás přijdete povzbudit v co nejhojnějším počtu a společně zabojujeme o tři body, začátek utkání již v 15:30!